ta"Miluju okamžik, když vytahuju z trouby křupavé pečivo"

V před pár dny otevřeném Pekařství Coloseum bakery v prvním patře Nákupní galerie Myslbek v centru Prahy zní angličtina, ale často i italština. Zdejší pekařství totiž ovládá Pierpaolo Landi, Ital, který do Česka přijel ze štace v Anglii.

„Narodil jsem se doslova na pytlech mouky, jsem z jedenácti dětí a v žilách mi koluje nejen krev, ale i mouka. Moje rodina měla a má v Campanii pekárnu. Já ale své rodné Amalfi kvůli rozvodu opustil. Přece jen u nás doma není rozvod tak běžný a koukají na Vás trochu skrz prsty. Rozvedení jsou u nás považováni za něco horšího, měl jsem třeba problémy s pracovní smlouvou,“ říká smutně.

I když se pohyboval od malička v rodinné pekárně, nejprve řekl rodičům, že pekařem nechce být. Brzy si to ale rozmyslel a dnes říká, že od té doby nikdy nelitoval a ani jednou nepřišla na mysl myšlenka, že by s pekařinou seknul. “Každý den je pro mne radost, přenáším otcovo dědictví a um dále. Tatínek něco vybudoval, v Itálii pekařství funguje i nyní, všichni muži v naší rodině zůstali u pekařiny.“

Amalfi je ale také světoznámé místo těch nejkvalitnějších „citrónů z Amalfi“. Jedná se o velice šťavnaté a jen mírně kyselé citróny, ze kterých se vyrábí např.proslulé limoncello. Jedlá je i kůra citrónů a tady v kraji přidávají citrónovou kůru i šťávu snad do všeho. I proto Pierpaolo připravil dvě receptury pečiva a pizzy s citrónovou kůrou a můžete je v Coloseum bakery ochutnat. Jeho rodina vlastní také citrónový sad s 2 000 kusy citrónovníků. Jejich rodinná firma pěstuje biologicky nezávadné citróny. Sklizeň začíná v září a končí v dubnu. Peirpaolo vzpomíná na to, jak se svými sourozenci citróny každých 14 dní sklízel. Vůně citrónu se nese tak téměř celoročněcelým krajem.

Aby však zajistil svým dětem lepší budoucnost, vydal se do světa. Chvíli pobyl jako pekař v Etiopii, kde pekl „pod vlajkou OSN“. Následně zamířil péct do Londýna. Po pěti letech si uvědomil, že Londýn mu pracovně přestává do života dávat více. Pocítil určité pracovní vyhoření. A tak sledoval inzeráty a najednou se ocitl v jednom z pražských pekařství.  „To byl únor 2017 a já přijel do Prahy. Ta mě okamžitě zaujala, zapůsobila na mne klidem, mírem, pohodou, proti Londýnu je to klidné město. A za pár měsíců jsem  odepsal na inzerát společnosti Coloseum Restaurants, že hledají pekaře pro nově otevíranou provozovnu Myslbek. Odepsal jsem a najednou jsem byl součástí týmu.“

Pierpaolo peče v rohu pekárny v NG Myslbek a k tomu sleduje dění jak svých kolegů, tak dění mezi hosty. S personálem se domlouvá většinou anglicky, protože má však vedle sebe italského učně – pravého Siciliána Rosaria, často zní v pekárně italština. Přiznává, že česky umí jen pár slov, ale tvrdí, že se musí nějaká další naučit.

Pierepaolo - pekař
Pierepaolo - pekař

„Jsem rád, když klient – návštěvník vidí, jak vše děláme. Když vidí, že někde vzadu nerozbalujeme zmražené polotovary, které dopékáme, a pak předstíráme, že to je námi vyrobený čerstvý pokrm. A třeba malým dětem rád vysvětluji, jak u nás vše funguje,“ říká.

O sortimentu se Pierpaolo radí s René Vokurkou, šéfkuchařem restaurací Pizza Coloseum.

Pierpaolo má k snídani rád tmavý chleba, sýr, marmeládu a trochu salámu. Když o své snídani mluví, věříte mu, že nic lepšího snad neexistuje. Jeho vášeň a záliba pro pekařinu z něho sálá. Navíc je to usměvavý chlapík, který se těší, až zase uvidí své dva syny, dvanáctiletého a šestnáctiletého. Ti žijí v Itálii, ale s tatínkem jsou v kontaktu prostřednictvím sociálních sítí. A těší se, až se zase uvidí, možná to bude v Praze.

Pierpaolo nechce přiznat svůj věk, tvrdí, že mu je nějak kolem osmačtyřiceti. Tři desítky let cvičí tai-chi a možná proto ho prý nic na světě kolem neštve. „Mně se líbí všechno, nejsem člověk, kterého neustále něco štve. A mám radost, když od nás odchází zákazník a v jeho tváři vidím, že je spokojen.“

On sám má největší radost, když vytahuje z trouby pěkně upečené pečivo. Má rád, když ho zákazník pochválí. A nebojí se tíživých snů o práci. Než jde totiž spát, sesumíruje si v hlavě celý den a připraví se na ten další. Pak má klidné spaní. Brzy ho čeká otevření dalších dvou mnohem větších pekařství, takže plánovat je třeba. Itálii miluje jako svůj domov. Do Prahy se zamiloval na první pohled. Možná je jeho láska k Praze o to větší, že tu potkal ženu, se kterou si rozumí…